Italská Kampánie rozkládající se kolem Neapole představuje v sektoru umělecké keramiky naprostou špičku.
Proto se právem může se na svém území pochlubit mnoha keramickými centry absolutní dokonalosti.
Keramické umění (z řeckého κέραμος, ' kéramos ', což znamená „hlína“, „hrnčířská zemina“) je přitom prastarý, téměř primitivní výrobní proces.
Kombinací země, ohně a manuálních dovedností, „know-how“ předávaného stovky let z generace na generaci, vznikají překrásné předměty pro okrasné i praktické využití.
AMALFI
Především je to keramická výroba na pobřeží Amalfi, která se opírá o starodávnou tradici, sahající s výrobou nádobí, podlah a stěn zcela opracovaných a zdobených ručně až do 15. století .
Costa D'Amalfi, jak je označují místní, je mimořádně bohaté na jíl a sopečný materiál.
To proto dominuje výrobě keramiky už tisíce let.
Respektování starodávných postupů a technik v kombinaci s nejpokročilejšími technologiemi zaručuje mimořádnou odolnost, nedostižnou trvanlivost a také velmi snadné použití.
Extrémní všestrannost v dekorech, tvarech, glazurách je výsledkem neustálých studií a výzkumů a umožňuje vyjít splnit téměř jakékoliv přání.
Nekonečná přirozená krása pobřeží Amalfi se odráží i v keramice, která odtud pochází.
To je jeden z významných prvků mimořádně oceňovaných turisty, kteří se při procházkách úzkými uličkami Pozitana, Vietri sul Mare, Amalfi a celé pobřežní oblasti mohou kochat těmito malými uměleckými díly.
MAJOLIKOVÝ KLÁŠTER
Přesuneme-li se z oblasti Amalfi do Neapole, najdeme tu jednu z nejproslulejších památek keramického umění - majolikový klášter Santa Chiara.
Nachází v jedné z nejznámějších a nejoblíbenějších ulic města, Spaccanapoli.
Klášter byl do dnešní podoby upraven v 18. století a obzvlášť jej proslavilo 30 000 polychromovaných majolik ("riggiole", neapolský výraz, který pochází ze španělského "rajola").
Barvy majoliky se nádherně doplňují se stromy a rostlinami, které zdobí klášter: s citrony, vinnou révou či s jednou z nejkrásnějších popínavých lián vistárií.
Krajiny a každodenní scény jsou pak témata zastoupená v opěradlech sedadel ambitu.
Zahradu, která jako by neměla nic společného s umírněným klášterním životem, navrhl Domenico Antonio Vaccaro a postavili ji v roce 1739 Giuseppe a Donato Massa.
LÁVOVÝ KÁMEN A KERAMIKA
Konečně mezi pobřežím Amalfi a Neapolí je ještě další zvláštnost charakteristická pro oblast Vesuvu.
A to zpracování lávového kamene.
Dekorativní limity kamene překonává dokonalá aplikace barevných keramických glazur v různých způsobech nanášení a barvení.
Zdobení absolutně černého kamenného jádra živými barvami glazury je vždy neobyčejně pomalé a pečlivé
Tahy, tvary, i techniky vycházejí ze staletých tradic, stejně jako témata, sledující záměr ruky dát barvu načrtnutému designu z Neapolského zálivu.
